Skaláci

Historický román Skaláci, vypravuje o vesnické vzpouře, která se konala roku 1775 na Náchodsku. Jde o první historický revoluční román, který autor napsal. Tento román Alois Jirásek napsal na základě vyprávění své matky, která mu o tomto povstání vyprávěla. Skládá se ze tří oddílů. Salva Guardia, Skaláci a Bouře. Poprvé byla kniha vydána roku 1875.

O autorovi

Alois Jirásek se narodil 23. srpna roku 1851 v Hronově. Byl to český prozaik, dramatik, autor řady historických románů. Je také jedním z představitelů realismu. Narodil se do selského rodu. Jeho otec, původem rolník a poté pekař. Měl hodně sourozenců, čtyři sestry a čtyři bratry. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově a české gymnázium v Hradci Králové.

Vystudoval také historii na pražské univerzitě. Žil čtrnáct let v Litomyšli, kde byl gymnaziálním profesorem. Učil dějepis a zeměpis. Roku 1888 se usadil v Praze. Od roku 1903 až do své smrti působil jako pedagog i jako spisovatel. Obnovil přátelství s Mikolášem Alešem. Navázal přátelství se Zikmundem Wintrem, K. V. Reisem, rovněž se přátelil s mladší generací jako Zdeněk Nejedlý, J. S. Machar a další.

Od roku 1909 odešel do důchodu a věnuje se pouze literární činnosti. Často navštěvuje svůj rodný Hronov, podniká však cesty i do jiných míst, kam také umisťuje svá díla. Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 manifest českých spisovatelů. Účastnil se také deklarace vyhlášení Československé samostatnosti, vítal také projevem prezidenta Masaryka. Stává se poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé.

Ve volbách roku 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V politice vydržel až do své nemoci, která mu znemožňovala psaní. Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a to roku 1918, 1919, 1921, 1930. Umírá 12. března 1930 v Praze, pohřben byl v rodném Hronově.

Charakteristika díla

Dílo se odehrává ve druhé polovině 18. století, v Čechách. V době, kdy panovala vláda císaře Josefa.

Motivy knihy jsou pomsta, hrdinství, vzpoura a boj. Popisuje tehdejší povstání na Náchodsku.

Kniha popisuje historické události naší české země, popisuje tehdejší problémy, které lidi trápili.

Ústřední postavy knihy

Jiřík – je Skalák, je statečný, bojovný bojovník. Je rebel.

Řehák – je sedlák, zrádce a zbabělec.

Mikuláš – Skalák, je to otec Jiříka. Bojuje za spravedlnost, nebojí se ničeho.

Lidka – chudé, prosté a hezké děvče, které žije na Skalce. Je to sirotek.

Piccolomini – je kníže, je velmi krutý a nespravedlivý.

Jazykové prostředky a stylistika

Kniha je psaná velmi čtivě a dobře zachycuje tehdejší pocity lidí.

Dějová linie

Během pruské vojny bylo na Náchodsku zle. Vesnice jsou jako vymřelé, ze statků utíkají sedláci, protože mají hlad, cítí bídu. Skaláci, ze statku Skalka neutekli, vše statečně snášeli. Během sněhové vánice na statku hledají přístřeší dva zbloudilí jezdci, mlaý kníže Josef Piccolomini, budoucí pán na náchodském panství a jeho povedený sluha. Skalákům se za jejich přístřeší špatně odvděčí.

Ztýrají starého dědu i jeho vnuka Jiřího, hrubě se chovají i k tetě. Objevuje se Mikuláš a málem ve vzteku knížete zabije, kdyby jej nezadržel dragoun Baltazar. Ten vyvedl jezdce a pomohl Skalákům utéct do lesů. Za odměnu od knížete si Baltazar řekl o Skalku, stal se na ní hospodářem a k sobě si vzal opuštěnou stařenu, se sirotkem Liduškou. Uběhlo několik let, Skaláci jsou stále sužováni hladem, prostopášnost panstva nezná mezí.

Po celou dobu, co se ukrývají v lesích, plánují pomstu. K té dochází, když se koná slavnost nastolení mladého knížete Josefa. Mikuláš vnikl do slavnostního průvodu, aby zabil původce svého neštěstí. Byl však zadržen, spoután a odvezen k soudu, kde jej odsoudili k smrti. Otce se chystá pomstít jeho syn Jiřík. Chodí s cimbálem po kraji a vydává se za blázna. Svými písněmi podněcuje robotníky proti vrchnosti a připravuje se i selské povstání.

Útlak poddaných dostupuje v této chvíli vrcholu. Sedláci proto vysílají deputaci do Vídně ke dvoru, chtějí ulehčení, ovšem místo toho mají jen výprask. Císař Josef sice radí matce, aby robotu zrušila, ale mocná šlechta tomu zabraňuje. Sedláci jsou obalamuceni zprávou, že byl vydán patent o zrušení roboty, ale že jejich páni ho zadržují a snaží se vynutit zrušení roboty zbraněmi. Propuká povstání, účastní se jej i Jiří a Baltazar.

Nenávist k pánům se rozpoutává. Kníže se dostává do rukou vzbouřených sedláků a Skaláci mají nyní šanci na pomstu, velkomyslně jej propouštění, aniž by mu ublížili. Přivolané vojsko však vzpouru potlačuje a sedláky pochytává. Stihly je však kruté tresty a robota se ještě zhoršuje. Jiří s Liduškou a Baltazarem prchají přes hranice. Pronásledují je a kulka zasahuje Baltazara a usmrcuje jej.

Jiří se s Liduškou dostávají za hranice, vrací se domu však až po letech, kdy v Čechách je zrušeno nevolnictví.

Další díla autora