Temno

Knižní vydání Temna je vydáno roku 1915 jako hold k pětistému výročí upálení Mistra Jana Husa. Temno je historický román, který ukazuje největší útlak českého národa. Duchovní život ovládá katolická církev. Evangelíci, protestantští nekatoličtí křesťané, se scházejí tajně. Na schůzkách čtou bibli a také jiné zakázané knihy, za což byli pronásledováni. Za první světové války, byla tato kniha nejoblíbenější kniha. Připomínala pomíjivost moci.

O autorovi

Alois Jirásek se narodil 23. srpna roku 1851 v Hronově. Byl to český prozaik, dramatik, autor řady historických románů. Je také jedním z představitelů realismu. Narodil se do selského rodu. Jeho otec, původem rolník a poté pekař. Měl hodně sourozenců, čtyři sestry a čtyři bratry. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově a české gymnázium v Hradci Králové.

Vystudoval také historii na pražské univerzitě. Žil čtrnáct let v Litomyšli, kde byl gymnaziálním profesorem. Učil dějepis a zeměpis. Roku 1888 se usadil v Praze. Od roku 1903 až do své smrti působil jako pedagog i jako spisovatel. Obnovil přátelství s Mikolášem Alešem. Navázal přátelství se Zikmundem Wintrem, K. V. Reisem, rovněž se přátelil s mladší generací jako Zdeněk Nejedlý, J. S. Machar a další.

Od roku 1909 odešel do důchodu a věnuje se pouze literární činnosti. Často navštěvuje svůj rodný Hronov, podniká však cesty i do jiných míst, kam také umisťuje svá díla. Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 manifest českých spisovatelů. Účastnil se také deklarace vyhlášení Československé samostatnosti, vítal také projevem prezidenta Masaryka. Stává se poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé.

Ve volbách roku 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V politice vydržel až do své nemoci, která mu znemožňovala psaní. Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a to roku 1918, 1919, 1921, 1930. Umírá 12. března 1930 v Praze, pohřben byl v rodném Hronově.

Charakteristika díla

Dílo je zasazeno do první poloviny 18. století.

Dílo poukazuje na dobu největšího útlaku českého národa, na to, že duchovnímu životu vládla katolická církev, která nepřijala jiné alternativy katolické víry.

Ústřední postavy knihy

Helenka – dostala jméno po Jiráskově sestře. Dcera myslivce. Miluje Jiřího, ale přes rozdílnou víru si myslí, že jejich manželství nebude fungovat.

Tomáš – syn myslivce. Spolu se sestrou utíká do ciziny za svým otcem.

Čermák – správce, který nemá rád myslivce. Při první příležitosti jej udává.

Myslivec – oblíbenec Lhotského. Vyznává protestantskou víru. Je odhalen a utíká za hranice.

Jazykové prostředky a stylistika

Kniha má přibližně 650 stránek a 75 kapitol.

Kniha je psána spisovnou češtinou, mohou se objevovat trošku zastaralejší slova.

Dějová linie

Příběh se odehrává v době zápasu o svatořečení Jana Nepomuckého. Začíná korunovací Karla VI. A končí právě oním svatořečením Jana Nepomuckého. Kniha popisuje celých šest let z doby pobělohorské. Příběh se odehrává v Praze a na Skalce u Opočna. Do města přijíždí regent Lhotský ze Skaly. Ten se spolu s dalšími zástupci slavných rodů zúčastňuje korunovace.

Žije se svou příbuznou a bohabojnou paní Polexinovou Mladotovnou. Ve Skalce žije mnoho poddaných. Lhotský má v oblibě rodinu myslivce Machovce. Ten má dvě děti. Tomáše a Helenku. Lhotský s Tomášem právě pořádá hony. Helenka pracuje jako služka u paní Polexiny. Machovec si znepřáteluje správce Čermáka a to poté, co se vysměje peklu. Po českých zemích se vyskytují vyznavači protestantské víry.

Proti nim se snaží všemožně bojovat jezuitský řád, kterého v čele s páterem Koniášem. Myslivec chodí s dětmi často do kostela, ale správce zjišťuje, že nedodržují půst. Večer zavírají okenice, a proto se jej zmocňuje podezření, že jsou vyznavači protestantské víry. Obviní jej u Lhotského, ale neuspěje. Myslivec se setkává s přítele Vostrým. Ten je hledán jako „predikant“ a jako šiřitel nekatolických knih.

Katolické misie chtějí vyznavače přijímání pod obojí vrátit zpět na katolickou víru. Právě tato katolická misie zavítá blízko Skalky. V čele je jezuita Mateřovský. Správce nelení a ihned udává Machovce, tomu se sice podaří utéci, ale jeho děti zůstávají. Jezuité tak nacházejí jen děti a také zakázané knihy. Tomáš a Helenka se dostávají do nelibosti paní Polexiny a jsou označeni za kacíře.

Jsou vyhnáni z myslivny a musí tvrdě dřít s ostatními poddanými. Po nějakém čase je paní Polexina posílá na převýchovu ke svému příbuznému do Prahy. Zde nejsou vítáni a jsou prodáni jako poddaní k sládkovi Březinovi. Tomáš pracuje na vinici a setkává se zastánci nekatolické víry. Helenka se dostává k příbuzné sládka Březiny, paní Lerchové, kde je donucením převychovávána na katolickou víru.

Helenka zjišťuje, že její otec se dostal za hranice a plánuje jejich odjezd do ciziny. Během služby u paní Lerchové, se Helenka seznamuje s jejím vnukem Jiřím Březinou, který studuje filosofii. Postupně se do sebe zamilují, i když je jejich víra rozdílná. Společnost mezitím netrpělivě očekává svatořečení Jana Nepomuckého. Do Prahy přijíždí jezuita Mateřovský. Má jeden cíl, zcela vymýtit nekatolickou víru v Praze a to před svatořečením Jana Nepomuckého.

Překvapuje vinaře při tajné protestantské bohoslužbě. Tomášovi a Vostrému se daří utéci. Helenka s nimi však utéct odmítá kvůli Jiřímu, kterého miluje. Březinovi rozhodují, jaké povolání Jiří zvolí. Otec chce ze syna kněze, což se nelíbí Jiřímu, miluje Helenku. Helenka si však uvědomuje, že manželství s Jiřím nikdy nebude spokojené. Spolu s Tomášem tedy přijímají otcovu nabídku a odchází spolu do ciziny.

Deklamátor Svoboda se vrací z popravy svého bratra a umírá na infarkt, když se odhaluje další nekatolické bohoslužby. V ulicích Prahy se poté oslavuje svatořečení Jana Nepomuckého.

Další díla autora