Válka s mloky

Prostřednictvím svého románu Válka s mloky z roku 1935 varoval Karel Čapek před rozpínavostí nacistického Německa. Nacisty alegoricky znázornil jako mloky, kteří postupně zaplavují svět. Nebezpečí se záhy ukázala být reálná. I po několika desetiletích od vydání je Válka s mloky nadčasovým a dodnes aktuálním dílem.

O autorovi

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Patří k nejvýznamnějším českým dramatikům, prozaikům, novinářům a překladatelům 20. století. Studoval filozofii na UK v Praze i v Paříži a Berlíně. Kvůli své nemoci nemusel narukovat a bojovat v 1. sv. válce. Během války začal pracovat jako redaktor, například v Národních listech a Lidových novinách. Po válce působil také jako režisér a dramaturg Vinohradského divadla, následně byl předsedou československého svazu spisovatelů.

Ve 30. letech si uvědomoval nebezpečí fašismu a upozorňoval na ně ve svém díle. Podepsání Mnichovské dohody pak bral jako národní i osobní tragédii. Otevřeně hájil národní jednotu a svobodu. Zemřel na následky nachlazení ještě před začátkem války 25. prosince 1938.

Čapek se zajímal o fotografování, etnickou hudbu a cizí kultury, podnikl několik cest po Evropě. Jeho manželkou byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.

Charakteristika díla

Román Čapek napsal v roce 1935. Vycházel na pokračování v Lidových novinách. Žánrově se dá zařadit ke sci-fi a jedná se o antiutopický román, tzn. o představu fiktivní společnosti, ve které je něco velmi špatně. Určité negativní principy jsou pak přehnané.

Děj se odehrává v době před 2. sv. válkou.

Dílo může být chápáno i jako alegorie na německou rozpínavost, Čapek nepřímo kritizuje nastupující německý nacismus, varuje před jeho nebezpečím. Mloci představují německé nacisty.

Téma se dá ale aplikovat i na současnou situaci a zneužívání levné pracovní síly imigrantů či rozpínavosti velkých států.

I když je téma vážné, objevuje se i humor a satira.

Román je rozdělený na předmluvu a tři knihy – Andrias Scheuchzeri Po stupních civilizace, Válka s mloky.

Ústřední postavy knihy

kapitán van Toch – Rodák z Jevíčka. Na své lodi Kandong Bandoeng hledá v mořích jihovýchodní Asie nová naleziště perel. Při jedné výpravě objeví zvláštní druh mloků a rozhodne se s nimi obchodovat.

G. H. Bondy – Ziskuchtivý český obchodník, který Tochovi poskytl kapitál a který začne mloky prodávat do světa.

Pan Povondra – Bondyho vrátný, který vpustí van Tocha k Bondovi, i když nebyl ohlášený. Právě toto rozjede následný nezadržitelný kolotoč.

Chief Salamander – Vůdce mloků, i když je to člověk. Alegorie na Hitlera. Jeho životní příběh se tomu vůdcovu nápadně podobá.

Mloci – Živočichové, kteří se z malé zátoky rozmnoží do celého světa a postupně si podmaňují lidský svět. Alegorie na německé nacisty, kteří slepě poslouchají a následují svého vůdce Chiefa Salamadra.

Jazykové prostředky a stylistika

Jazyk je spisovný a bohatý.

Do vyprávění jsou vloženy novinové výstřižky, které vzbuzují dojem autentičnosti, a úvahy autora.

Vyprávění probíhá v er-formě. Vypravěč stojí nad dějem a je jeho nezávislým pozorovatelem.

Dějová linie

Andrias Scheuchzeri

Kapitán van Toch hledá u Sumatry nová naleziště perel. Jednoho dne mu obyvatelé ostrova Tana Masa vypráví o zvláštních tvorech, kteří žijí v místní zátoce. Říká se jim Tapa boys nebo čerti a domorodci se jich bojí. Kapitán se rozhodne zátoku prozkoumat a narazí na velké mloky. Toch zjistí, že jsou to inteligetní tvorové, sblíží se s nimi a začne s nimi obchodovat. Dodává jim nože, aby se mohli bránit žralokům, kteří na ně útočí, a oni mu na oplátku loví perly. Chce koupit další loď, na které by mloky převážel do dalších zátok, kde by mohli lovit další perly. K tomu ale potřebuje investora.

Toho nalezne doma v Čechách v bohatém obchodníkovi G. H. Bondym, kterého zná už řadu let. Bondyho vrátný pan Povondra ho vpustí dovnitř, i když nemá domluvenou schůzku. Bondy je kapitánovým záměrem nadšený a podpoří ho. Obchod s perlami jim velmi prosperuje a mloci se rychle množí. Van Toch ale umírá a Bondy musí vyřešit otázku, co s mloky, kterých je teď tolik. Rozhodne se je prodávat jednotlivým národům jako levnou pracovní sílu, a to i přesto, že někteří varují před jejich inteligencí a nebezpečím jejich přemnožení.

Mloci se stanou nedílnou součástí lidského života, pracují v průmyslu, staví pevniny, někteří se dostanou do armády. Pod mořskou hladinou (na souši žít nemohou) budují rozsáhlé světy se školami, jsou vzdělaní, umí mnoho jazyků, stávají se z nich i podnikatelé a obchodují s lidmi. Ti jim práci usnadňují dodáváním zbraní a třaskavin. Vše se zdá být ideální, ale postupně se objevují případy, kdy mloci zaútočili na lidi.

Název kapitoly je latinským názvem tohoto druhu mloků.

Po stupních civilizace

Druhá kniha je nejkratší a vypráví nám vše o mlocích, o jejich historii, o jejich fungování atd.

Právě v této knize jsou nejvíce využívány novinové útržky, které o mlocích sbíral pan Povondra. Vrátný byl pyšný, že právě on kdysi způsobil, že jsou dnes mloci na celém světě. Jakmile se ale dozví, jak začali mloci lidstvo ničit, svého dřívějšího rozhodnutí lituje.

Válka z mloky

Postupně se objevují případy, kdy mloci zaútočili na lidi. Se svými dokonalými zbraněmi začínají být skutečnou hrozbou. A pak přijde zemětřesení v americké Lousianě, spousta lidí zemře a velká část pevniny se ocitne pod vodou. Poté vystoupí vůdce mloků Chief Salamander a oznámí lidem, že potopí další pevniny, protože mloci potřebují více prostoru k životu. Pod vodou pak mizí Čína, Indie i části dalších států. Lidé s nimi sice bojují, ale neúspěšně. Jednoho se se první mlok objeví i v Praze ve Vltavě.

Vypravěč se nakonec rozdvojí a polemizuje sám se sebou o tom, jak to bude s mloky v budoucnu. Dojde k závěru, že postupně se proti sobě obrátí i jednotlivé druhy mloků a vyhubí se. Lidé pak budou moci sestoupit z hor opět na pobřeží. A třeba se z minulých událostí poučí.

Další díla autora