Divadelní hra Aloise Jiráska je o třech dějstvích. Pojednává o staré lásce, která však zůstala nenaplněna. Jirásek Vojnarku napsal podle skutečného příběhu Heleny Benešové. Jedná se o realistickou hru. Motivem je žena, která se vzpírá tvrdým venkovským zvykům. Usiluje o naplnění vlastního života. Hlavními motivy jsou láska, zrada a přetvářka. Hra je z roku 1891.
O autorovi
Alois Jirásek se narodil 23. srpna roku 1851 v Hronově. Byl to český prozaik, dramatik, autor řady historických románů. Je také jedním z představitelů realismu. Narodil se do selského rodu. Jeho otec, původem rolník a poté pekař. Měl hodně sourozenců, čtyři sestry a čtyři bratry. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově a české gymnázium v Hradci Králové.
Vystudoval také historii na pražské univerzitě. Žil čtrnáct let v Litomyšli, kde byl gymnaziálním profesorem. Učil dějepis a zeměpis. Roku 1888 se usadil v Praze. Od roku 1903 až do své smrti působil jako pedagog i jako spisovatel. Obnovil přátelství s Mikolášem Alešem. Navázal přátelství se Zikmundem Wintrem, K. V. Reisem, rovněž se přátelil s mladší generací jako Zdeněk Nejedlý, J. S. Machar a další.
Od roku 1909 odešel do důchodu a věnuje se pouze literární činnosti. Často navštěvuje svůj rodný Hronov, podniká však cesty i do jiných míst, kam také umisťuje svá díla. Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 manifest českých spisovatelů. Účastnil se také deklarace vyhlášení Československé samostatnosti, vítal také projevem prezidenta Masaryka. Stává se poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé.
Ve volbách roku 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V politice vydržel až do své nemoci, která mu znemožňovala psaní. Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a to roku 1918, 1919, 1921, 1930. Umírá 12. března 1930 v Praze, pohřben byl v rodném Hronově.
Charakteristika díla
Příběh vypráví o selce, která se vzepřela tehdejším způsobům a tehdejšímu životu.
Děj se odehrává na českém venkově v druhé polovině 19. století.
Kniha je stále aktuální, pojednává o problémech v lásce.
Ústřední postavy knihy
Madlena Vojnarová – žena, která chtěla naplnit svůj život. Má ráda Toníka, ovšem zájem má o ni bohatý sedlák Vojnar.
Toník – voják, má rád Madlu.
Jazykové prostředky a stylistika
Kniha obsahuje přímou řeč.
Dějová linie
Děj se odehrává na české vesnici v druhé polovině 19. století. Mladá Madlena Vojnarová byla v mládí velmi chudá. Milovala Toníka. O Madlu má však také zájem bohatý sedlák Vojnar. Protože byl Toník chudý, doma jí namluvili, že chodí za jinými. Její milý Toník byl pak násilím donucený jít sloužit vojenskou službu. Madlenka si nakonec musela vzít starého Vojnara kvůli statku.
Nakonec má s Vojnarem i syna Jeníka. Starý Vojnar však brzy umírá a Madla se tak stává vdovou. Toník se po mnoha letech vrací z vojenské služby. Madle umírá pacholek a potřebuje někoho, kdo jí bude pomáhat se statkem. Shodou okolností je nový pacholek právě Toník. Vojnarka je zaskočena, stále k němu něco cítí. Madla se sice Toníkovi vyhýbá, avšak chová se k němu slušně, dává mu stále na statku větší prostor.
Přiznává se ke své lásce k Toníkovi a chce si jej vzít za manžela. Toník myslí jen na to, jak přijít k penězům. Na Madlu to jenom hraje, předstírá, jak moc miluje jejího syna. Madla nechává nemocného syna na starost Toníkovi. Ten však, jakmile Madla odchází, prchá do hospody. Madla se vrací dříve a zastihne Toníka v hospodě. Toník, aby se neshodil před kamarády, Madlu poníží, vyčítá jí, že se přehnaně stará o svého syna.
To se Madly dotkne a přiznává si, že se spletla. Svatbu s Toníkem ruší. Toník nedokáže přenést přes srdce ponižující odmítnutí Madly, ztátu vidiny bohatství a začíná hodně pít. Opilý jde na statek a vyhrožuje Madle i jejímu synovi. Znovu je však Madlou odmítnut a tak se zastřelí.
Další díla autora- Dramata
- Kronika
- Povídky
- Romány
- Veselohra