Ze života hmyzu je drama, které napsali společně bratři Karel a Josef Čapkovi. Premiéru mělo v roce 1922. V dramatu vystupují motýli, chrobáci, mravenci, cvrčci, lumci, kukly i slimáci a každý zastupuje nějakou vlastnost nebo typ lidí. Prostřednictvím jejich chování kritizují Čapkové nešvary lidské společnosti.
O autorovi
Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Patří k nejvýznamnějším českým dramatikům, prozaikům, novinářům a překladatelům 20. století. Studoval filozofii na UK v Praze i v Paříži a Berlíně. Kvůli své nemoci nemusel narukovat a bojovat v 1. sv. válce. Během války začal pracovat jako redaktor, například v Národních listech a Lidových novinách. Po válce působil také jako režisér a dramaturg Vinohradského divadla, následně byl předsedou československého svazu spisovatelů.
Ve 30. letech si uvědomoval nebezpečí fašismu a upozorňoval na ně ve svém díle. Podepsání Mnichovské dohody pak bral jako národní i osobní tragédii. Otevřeně hájil národní jednotu a svobodu. Zemřel na následky nachlazení ještě před začátkem války 25. prosince 1938.
Čapek se zajímal o fotografování, etnickou hudbu a cizí kultury, podnikl několik cest po Evropě. Jeho manželkou byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.
Charakteristika díla
Ze života hmyzu je alegorická komedie bratří Čapků z roku 1922. Premiéru měla v Národním divadle v Brně.
Svět hmyzu ve skutečnosti zastupuje svět lidí a jednotliví obyvatelé louky zastupují jednotlivé lidské vlastnosti a typy. Prostřednictvím hmyzu jsou kritizovány negativní lidské vlastnosti jako povrchnost, hrabivost, egocentrismus, prospěchářství, nenasytnost, touha ovládat ostatní atd.
Hra má tři dějství, předehru a epilog.
Ústřední postavy knihy
Tulák – Průvodce dějem. Společnost ho nepřijímá, tak si opilý na louce představuje, že lidi jsou hmyz. Pozoruje pak celkové dění na louce.
Motýli – Jsou to povrchní stvoření, flirtují s každým, jsou přelétaví. Jsou podlézaví i posměvační.
Chrobák – Jsou hrabiví a omezení. Jejich majetkem a jediným smyslem života je kulička, kterou si válí před sebou.
Kukla, jepice – Kukla je vychloubačná, tvrdí, že z ní bude něco výjimečného. Ale promění se v obyčejnou jepici, která zakrátko zemře. Tím Čapkové dávaj najevo malost lidského jedince.
Cvrčkové – Záleží jim jen na své rodině. Mají radost z cizího neštěstí.
Parazit – Je to pokrytec, mění názory, jak se mu to hodí. Je narážkou na komunisty.
Lumek s larvičkou – Lumek se stará tak pečlivě o svou dceru larvičku, že zapomíná na sebe a své potřeby.
Mravenci – Žijí ve velkých společnost. Mechanicky plní rozkazy a hodně pracují. Touží po ovládnutí ostatních mravenčích druhů a celého světa.
Slimáci – Mají obyčejný, nudný život a o ostatní se nestarají.
Jazykové prostředky a stylistika
Jazyk je spisovný a bohatý. V přímé řeči se charakterizují jednotlivé postavy.
Dějová linie
Opilý tulák se motá po louce a v monologu si stěžuje na lidi, že ho oslovují „člověče“. Je mu to nevadí, nestydí se býti člověkem, ale kdyby tak měl oslovit on lidi, nesnesli by to. Proto se rozhodne, že když nechtějí být člověkem, bude se na ně koukat jako na hmyz.
Na scéně se objeví lovec motýlů se síťkou a rozplývá se nad motýly, jejichž životem je věčný zápas lásky.
1. dějství
Tulák se ocitne ve společnosti pěti motýlů. Clythie a Oskar jsou pár stejně jako Iris a Viktor. Pátý je básník. Samičky flirtují s oběma samečky, až si je nakonec vymění. Za pár dní se Iris vrací se zprávou, že jejího bývalého Viktora sežral pták. Ona se těď bude muset starat o vajíčka Oskara, což se jí nelíbí. Cylthia si odlétá hledat nového samečka. A pátý motýl zůstává sám. Žádnou samičku na své básně nesbalil. Dokonce se jeho umění ostatní posmívali.
2. dějství
Ve druhém dějství se děj točí kolem rodiny chrobáků. Valí si před sebou kuličku a hledají důlek, aby mohli začít válet další. Protože to je celý smysl jejich života. Manžel si odběhne na chvíli pryč a manželka chrobáčice na chvilinku také odběhne, aby zkontrolovala důlek. V nestřeženém okamžiku jim kuličku ukradne jiný chrobák.
Podobní jsou i cvrčci. Manžel a s těhotnou manželkou se chystají zabrat dům jiného cvrčka, kterého zabil pták. Mají z toho ohromnou radost. Když je manžel na prohlídce domu, zabije jeho manželku lumek. A když se manžel vrátí, zabije lumek i jeho.
Lumek zabíjí spoustu cvrčků do zásoby pro svou nenasytnou dceru larvičku. Jenže ani larvička nepřežije. Ji i její zásoby sezeře parazit.
Tulák si povídá s kuklou, která přesvědčeně tvrdí, že se vykuklí v něco velkolepého a krásného.
3. dějství
V centru dění jsou tentokrát mravenci. Žijí ve společnosti, jako jeden národ a zálěží jim na tom celku. Pracují s vysokým nasazením a neohlíží se kolem. Tempo jim určuje mrtvý mravenec. Někteří práci nezvládají a umírají. Mravenci touží po nadvládě nad jinými mravenci. Podrobili si už všechny druhy mravenců, kromě žlutých mravenců, se kterými zrovna vedou válku. Ale žlutí je porazí a jejich vůdce se pasuje na vladaře celého vesmíru. Pak se začne modlit k Bohu a pronáší patetická slova o národní hrdosti. Právě v tom ho tulák nekompromisně zašlápne.
Epilog
Kukla ze druhého jednání se vylíhne v jepici, zdechne však dřív, než stihne cokoliv udělat. Mezitím se tulák probudí do tmy a pozoruje hejno jepic, jak z radosti ze života tancují a přitom hynou. Nakonec umírá i sám tulák, jeho smrti přihlížejí bez zájmu dva slimáci. Jeho mrtvolu najdou dva dřevorubci. Jeden z nich vysloví myšlenku, že když někdo zemře, někdo jiný se narodí.
Hra má i alternativní konec, kdy tulák nežemře. Když se slimáci odplazí, tulák se probudí. Uvědomí si, že vše byl jen sen. Najdou jej dřevorubci a nabídnou mu práci. Tulák se tak konečně stane součástí společnosti.
Další díla autora- Cestopisy
- Dramata
- Novely
- Pohádky
- Politická díla
- Povídky
- Romány
- Sbírky povídek
- Soubory fejetonů