Spánkem strávíme asi 1/3 života. Je to zbytečně ztracený čas, nebo je to nezbytná součást kvalitního života? A je spánek důležitý pro učení?
Spánkem strávíme asi 1/3 života. Je to zbytečně ztracený čas, nebo je to nezbytná součást kvalitního života? A je spánek důležitý pro učení?
Odpovědi nám dává moderní věda. Evoluce nás podle všech výzkumů nevybavila zbytečným programem, spánek je klíčovou součástí pro fungování všech biologických i psychických procesů v našem těle.
Také jste při pohledu na tento obrázek začali zívat? To je normální.
Spánek a zdraví
Když začneme od efektů spánku na naše tělo: v průběhu spánku se mění a srovnávají hladiny mnoha hormonů. Například ghrelinu a leptinu, hormonů zodpovědných za signalizaci hladu a nasycenosti. Není-li spánku dostatek, zvyšuje se hladina ghrelinu, který tak signalizuje „jez!“ a přispívá tak k obezitě. Podobně je na tom spánek ve vztahu k hladině cukru a tvorbě inzulínu. Spíme-li málo, tvorba inzulínu klesá a hladina cukru roste. Lze tak snadno dospět až k cukrovce druhého typu.
Velice podobně se váže na dostatek a kvalitu spánku správné fungování našeho imunitního systému. V průběhu spánku tělo regeneruje, čistí se od toxinů, uzdravují se zranění a zpevňují se svaly a kosti. Spíme-li málo, imunitní systém se nestačí vypořádat se všemi patogeny, nestačí se zregenerovat a tělo je náchylné k infekcím.
Pro naše psychické zdraví je kvalitní a dostatečný spánek neméně důležitý. Zlepšuje naši náladu: produkuje serotonin, který je za ni a za chuť se do věcí aktivně pouštět zodpovědný. V opačném případě začíná serotonin chybět, vládu přebírají jiné mediátory a přichází vyčerpanost, deprese nebo agresivita. Nedostatek kvalitního spánku může vést až k hlubokým depresím. Klíčové jsou zde REM fáze spánku, kdy je mozek velice aktivní a zdá se nám většina snů. A opět, případnou nenáladu pak často zaháníme např. sladkým. Dlouhodobý spánkový deficit může vést i k psychickým poruchám a k rozpadu osobnosti.
Spánek a učení
Když přejdeme k učení, tak i zde je spánek klíčový. Ve spánku se ukládají vzpomínky a vjemy z minulého dne do dlouhodobé paměti, která se zároveň přestavuje a konsoliduje. Posilují se stávající spojení mezi neurony a tvoří se spojení nová. V hipokampu, v části mozku, který je naší krátkodobou pamětí, se tvoří nové neurony z kmenových buněk.
Pokud je spánku nedostatek nebo je jinak narušený, dostavuje se únava, zhoršuje se pozornost, soustředění a celkový mentální i fyzický výkon. K čertu jde také naše sebeovládání a reakční doba, vládu nad chováním a reakcemi přebírá vývojově starší část mozku.
Chcete-li, aby vám učení a vše ostatní šlo snadno, je potřeba především dobře a dostatečně dlouho spát.
Publikováno ve spolupráci s portálem EfektivníUčení.cz.
