• Magazín
  • Čtenářský deník
  • Maturitní otázky
    • Magazín
    • Čtenářský deník
    • Maturitní otázky

Kriminál – kdo to nezažil, nepochopí

12. února 2014 Jakub Šubr Životní styl

Většina z nás má jen vzdálenou představu o tom, jak život lidí s odnětím svobody vypadá.Pro nejlepší představu o životním stylu těchto osob jsem zvolil rozhovor s bývalým vězněm, kterému byl trest za přepadení a krádež zkrácen z 36 měsíčního trestu na polovinu. 171 dní strávil ve vazbě na Ruzyni, trest si odseděl ve Všehrdech.

Foto: sxc.hu

V ČR je v současné době 25 běžných věznic neboli věznic pro odsouzené, krom toho máme ještě 10 věznic vazebních pro obviněné. V r. 2010 byl počet odsouzených osob 20 429.

Jak probíhal váš nástup?
Odvezli mne do Všehrd na nástupní oddělení, tam jsem byl 3 týdny. Čekal jsem, kam mne dají na barák. Díky mému špatnému paragrafu mne dali na ten nejhorší, který byl na lágru, říkalo se mu trestňák. Bylo zde více než polovina černých. Bylo to náročné na psychiku. Nevěděl jsem, co mám čekat. Bylo mi dvacet let…
Co vás ve vězení nejvíce zaskočilo?
Ty lidi. Co si tam ti černí dovolují. Otevřít si před nimi pusu, tak jdu do kopru. Venku nemají jak vládnout, tak toho využívají v kriminále, ten patří jim.
Měli jste dobrý jídelníček?
Třikrát denně jsme měli jídlo, a kdyby jste jedli jen to, co tam dávají, nejspíš byste umřeli. Když nemáte línou pusu a máte pár známých, tak si jídlo seženete. Když mne zavřeli, měl jsem nějakých 63 kilo a při propouštění asi 90.
Byl nějaký problém se spoluvězni?
Samozřejmě, vždy je problém se spoluvězni. Není to žádná dovolená. Stačí, když se ráno jeden špatně vyspí nebo se nevyspí, a už to lítá. To nejsou ani známí ani kamarádi. Nechcete s nimi být, ale musíte to přetrpět. Nevěřte tam vůbec nikomu, ani lidem, které znáte z venku. Kriminál každého změní.
A co bachaři?
Jak kteří, neházím je do jednoho pytle. Byly tam pěkný svině, který v noci schválně bouchaly dveřmi nebo nás z nudy hnaly na chodbu, kontrola oddílu. Byli tam i tací, kteří byli tak do pohody, že bych s nimi i venku zašel na pivo, ale těch bylo minimum.
Jak vypadal celkový režim?
Každý den úplně to samé. V půl šesté budíček, v šest snídaně, ve čtvrt na osm rajony, to znamená úklid chodby, cimer, záchodů, kanceláře vychovatele. Jednou za měsíc má deset lidí z oddílu službu. Poté je možnost jít k doktorovi, ale to už musíte být předem přihlášeni. Dále jen chodíte po chodbě z cely na celu, čtete si či hrajete karty. Nesmíte si lehnout, nebo jdete na díru. To je hnusná černá kobka, kam vás šoupnou, v 10 h večer dostanete madraci a v 6 ráno vám ji vezmou. Jediné světlo je tam jedenkrát denně nad pletivem při vycházce. Občas vás během procházení po chodbě pošlou bachaři pracovat. Práce vám při prvním trestu může pomoct se dostat dřív ven na podmínečné propuštění. Stačí udělat jakoukoliv blbost a odsedíte si všechno.

Oběd je mezi půl dvanáctou a jednou, pak zase to samé. Ve dvě hodiny je vycházka do tří. Procházíte se venku okolo hřiště, říká se tomu buzerplac. Můžete si půjčit basketbalový čí fotbalový míč, ale to není pravidlem, neboť vězni si míčů neváží a ztrácí je. Také je možnost si zahrát ping-pong.

Po vycházce je odpolední klid. Smíte si lehnout, ale ne usnout, poté večeře ve 4, a pak je možnost se dívat na televizi, ovšem je problém se dohodnout na pořadu. V 10 hodin je večerka, kdy nesmíte už ani rozsvítit.

Balíčky do 5 kilo můžete dostat dvakrát do roka. Návštěvy jsou jedenkrát za měsíc na navštívenku, to musí být rodinný příslušník, kamarád, přítelkyně, ale nesmí vás navštívit nikdo, kdo ve stejném kriminále seděl před třemi měsíci.

Dostávali jste nějaké tresty?
Je zakázáno rvaní, psychické nátlaky apod. Je za to až 20 dní díry a z bezpečnostních důvodů vás můžou odvézt do jiné věznice. Mohou vám i prodloužit trest, především za maření, to je např. nález telefonu či drogy – za to je až 6 měsíců navíc.
A co odměny?
Jednou za měsíc dochází na vězňovo konto 100 Kč od státu. To dostane každý. Pochvalu si získáte např. úklidem. Pokavaď chcete pustit na půlku, potřebujete alespoň 3 pochvaly.
Odnesl jste si s sebou ven i nějaké pěkné vzpomínky?
Ne.
Existuje nějaká specifická vězeňská móda?
Časté je tetování či piercing, ale nesmějí vás s tím chytit, jinak okamžitá izolace a poté díra 20 dní. Bere se to jako sebepoškozování.
Co byste doporučil budoucím vězňům?
Jestli si chtějí trest odsedět v klídku a pohodě, musejí se nějak chovat a hlavně neukázat strach, jinak je tam každý využije.
Jak jste se cítil při propouštěni?
Čekání na to bylo nejhorší z celého trestu. Soudkyně měla přímo na lágru svoji soudní síň a půlky se konaly v úterý nebo ve čtvrtek. Kolem 16 lidí nás čekalo na propuštění, ovšem z toho pustili asi 7 lidí. Nejhorší bylo vidět zklamání těch přede mnou. Přišel jsem skoro jako poslední na řadu a doteď si pomatuji, co mi říkala: ,,Dobře, jste propuštěn.“ Úplně jsem zrudnul a hrozně moc jsem děkoval. Byl jsem z toho hotový. Kdo to nezažil, nepochopí. Je to něco moc pěkného.
Řekl byste, že vás trest ponaučil?
Určitě ano. Mě osobně to dalo dost. Fakt to byla škola. Na jednu stránku jsem i rád, že jsem toto zažil. Na vojně jsem nebyl, tak jsem to měl místo ní.
Udělej nám radost a sdílej dál!<br>Email this to someone
email
Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Mohlo by tě taky zajímat
Další článek v kategorii Životní styl

Psí pečeně a guláš: když se naši mazlíčci dostanou na jídelníček

Komentáře

© Akademos, a.s. Všechna práva vyhrazena. Další projekty: ZOO Magazín | Efektivní Učení | Logické Myšlení | Nejlepší online hry | Muž v zástěře – kuchařka nejen pro muže