Hudba nás provází každý den. Písničky posloucháme, když se potřebujeme zklidnit, rozproudit krev nebo když jsme smutní. Aniž bychom si to uvědomovali, hudba má na naše zdraví pozitivní vliv už od dětství. Muzikoterapie pomáhá léčit mnohá onemocnění a poruchy a rovněž zlepšuje prostorovou orientaci nebo paměť.
Muzikoterapie je postup léčby, který využívá hudbu, hlas, rytmus nebo vibrace k tomu, aby navodila pozitivní změny u člověka, ať už v rovině emocionální, tělesné, duchovní, energetické nebo duševní.
Historie
První zmínky o muzikoterapii bychom našli již v Bibli, kde je popsán příběh o tom, jak David léčil deprese krále Saula prostřednictvím hry na harfu. V Egyptě a v antickém Řecku byly vypracovány koncepce, které pojednávaly o formování člověka pomocí hudby. Na konci 17. století vznikla tzv. aitromusica, která upozorňovala na vibrace, které hudba způsobuje lidskému tělu, a tímto způsobem z něj prý odcházely škodlivé látky. Přínosné tedy byly zejména taneční písně.
Koncem 19. století byla muzikoterapie nazvána pouhým šarlatánstvím a většina tehdejších odborníků z řad lékařů ji jako léčebnou proceduru zavrhla. V období 2. světové války ve Spojených státech a Švédsku došlo k propojení hudby a psychoanalýzy. V USA se začal používat pojem hudební farmakologie. Tehdy muzikoterapie zastávala pouze funkci pomocné disciplíny.
Alexis Pontvik založil ve Švédsku roku 1942 muzikoterapeutický institut, který se ztotožňoval s psychoanalýzou Karla Gustava Junga. Hudba zde dokáže proniknout do osobnosti člověka hlouběji než pouhé mluvené slovo. Dnes se hojně využívá např. v psychoterapii.
Ucelený rozvoj muzikoterapie byl odstartován v polovině 20. století. Aktivní muzikoterapie předpokládá přímou účast člověka na jejím vytváření a reprodukci. Využít k tomu můžeme bubínky, tibetské mísy nebo i kytary. Odborníci doporučují muzikoterapii ve skupině. Mapujeme tak vztahy člověka k němu samému, k ostatním, jeho postavení ve skupině. Ukazuje rovněž schopnost využívat v interakci s druhými neverbální komunikaci. Účast více osob na vytváření hudby umocňuje prožitek z písní a člověk si tak buduje lepší vztah k sobě i k druhým, hudba totiž prohlubuje důvěru v mezilidských vztazích. Kromě toho hra na hudební nástroj procvičuje u člověka i jemnou a hrubou motoriku.
Receptivní muzikoterapie klade důraz na samotný poslech hudby (nebo šum lesa, praskajícího ohně, šumění moře či poslouchání ticha). Nejvhodnější je poslouchat hudbu v leže při relaxaci.
Tělesný stav člověka ovlivňuje v prvé řadě rytmus, ten působí na vnitřní orgány a činnost srdce. Harmonie hudby posouvá vědomí člověka na vyšší úroveň. Na naše emoce, city a vnitřní rozpoložení nejvíce působí melodie hudby, kterou posloucháme.
Každý z nás má svůj vlastní osobitý hudbení vkus, a tak se také liší i skladby, které na nás působí příjemně. Při poslechu stejné písně můžeme pociťovat naprosto odlišné pocity a náladu než vzbuzuje např. v našem kamarádovi. Po náročném a hektickém dni většinou v hudbě hledáme zklidnění a relaxaci. V tomto případě si nejčastěji pouštíme pomalé songy, které zklidní naši mysl. Za pomoci hudby se uvolňuje stres a napětí. Pokud je naše mysl dlouhodobě koncentrovaná na jeden jediný úkol, pak ne zřídka si rádi poslechneme rychlejší písničku, která nám pomůže odpoutat myšlenky od náročného a monotónního pracovního úkolu.
Mozartův efekt
V rámci psychoterapie a neurologie se často využívají skladby Wolfganga Amadea Mozarta. Ty byly podrobeny testování a zjistilo se, že studenti, kteří se učili na zkoušky při poslechu Mozartových skladeb, dosahovali poté ve škole lepších studijních výsledků. V 90. letech minulého století byl zaveden pojem Mozartův efekt. Jeho skladby pozitivně působily na pacienty s Alzheimerovou chorobou a epilepsií.
Doktorka Frances Rauscher provedla výzkum v němž zjistila, že vysokoškoláci, kteří 10 minut poslouchali Mozartovu sonátu, získali v testu prostorové inteligence až o 9 bodů více než ti, kteří skladbu předtím neslyšeli. Pozitivní výsledky byly zaznamenány i u dětí. Rozvoj hudební vzdělanosti u nich zvyšuje prostorovou i tvůrčí představivost a vzrůstá i inteligence všeobecně.
Vliv hudby na zdraví
Hudba působí na činnost našeho srdce a na krevní tlak. Jestliže posloucháme hlasitou hudbu, zvyšuje se i krevní tlak a zužují se cévy. Při zeslabení zvuku se tlak postupně dostane do normálu. Barokní hudba prý pozitivně působí na naši paměť a usnadňuje přijímání nových informací. Můžete tedy tento žánry zkusit poslouchat při učení.
Muzikoterapie má své místo při léčbě úzkostí a strachů. Pomáhá u poinfarktových stavů, léčby neuróz nebo na zmírnění bolesti. Hudba napomáhá při zlepšování komunikace, podporuje adaptabilitu.
Hudba a děti
Možná už jste slyšeli, že děti vnímají hlas a hudbu už v maminčině bříšku. Rozezná ji už od 3. měsíce v prenatálním období. Pozitivně na miminko působí pomalá melodická hudba přiměřené hlasitosti. Naproti tomu hlasitá hudba nebo hádka dítě ovlivní v negativním směru. Když matka svému dítěti pravidelně zpívá nebo pouští stejnou, příjemnou písničku, dost možná na něj bude působit jako ukolébavka i po jeho narození. Ukolébavky jsou v podstatě prvním setkáním dítěte s muzikoterapií.
Hudba je dobrým pomocníkem v oboru pediatrie nebo dětské psychiatrie. Za její pomoci se zmírňují projevy dyslexie a ostatních poruch učení nebo chování, odstraňují se neurózy nebo vývojové poruchy dítěte. Pokud si dítě osvojuje hudební výchovu a rozšiřuje své hudební cítění, dá se u něj předpokládat formování pozitivních vlastností osobnosti. Pravidelný poslech hudby působí jako prevence dětských depresí a sociálně patologických jevů v budoucnu.
