Trojice povídek z roku 1913 popisuje životní úděl lidí žijících na okraji společnosti a nastoluje otázku, zda je možné dostat se ven ze začarovaného kruhu sociálního vyloučení, opovržení a páchání zla. Kniha je plná situací, při nichž je třeba se zamyslet, zda je pro člověka důležitější společenské přijetí spojené s kapkou nesvobody v poutech pravidel, nebo zavržení a naprostá svoboda, při které se od lidí nic nežádá.
O autorovi
Ivan Olbracht se narodil 6. ledna 1882 pod jménem Kamil Zeman. Byl prozaikem, novinářem, překladatelem německé prózy a v roce 1947 získal titul národního umělce. Jeho otcem byl spisovatel Antal Stašek, Olbrachtova manželka Helena Malířová byla rovněž spisovatelka. Studoval gymnázium ve Dvoře Králové, potom se snažil studovat filosofii a práva, ale vysokou školu nedokončil ani v Praze ani v Berlíně.
Olbracht působil v Dělnických listech, v Právu lidu a v roce 1921 vstoupil do KSČ, načež se stal komunistickým novinářem a psal především pro Rudé právo.
Zemřel 30. prosince 1952.
Charakteristika díla
Kniha se skládá se ze tří povídek: Joska, Forko a Paulína; Rasík a pes; Bratr Žak. Hrdiny těchto povídek jsou lidé na okraji společnosti, tuláci. Tito lidé v povídkách zpravidla bojují o poslední zbytky své důstojnosti a svobody. Jsou často tlačeni za hranice zákona, např. chudobou, takže musí občas krást. Tím ztrácí svou důstojnost a stávají se přirozeně zlými, aniž by sami chtěli.
Děj povídek se odehrává na přelomu 19. a 20. století.
Ústřední postavy knihy
Povídka první – Jozka, Forko a Paulína
Jozka – bývalý trestanec, tulák.
Forko – tulák. Potkává se s Joskou v hospodě a chce s ním uzavřít obchod.
Paulína – tulačka, se kterou se Jozka seznámí kdesi v lese, stráví spolu noc a rázem se zase rozejdou.
Povídka druhá – Rasík a pes
Rasík – tulák putující se svou ženou. Živí se prodejem masa. Po tom, co ho bohatý lovec postřelí a dá mu dogu, má dvojice psí doprovod, na kterém si rasík neustále vybíjí zlost. Teprve když mu zemře žena, zatouží po přátelství alespoň s dogou, jenže ta už o něj nestojí.
Povídka třetí – Bratr Žak
Žak – jeden ze synů cirkusácké rodiny. Pohrdá měšťáky.
Fricek – mladší syn téže rodiny. Při jednom z představení po něm kdosi střelí žaludem a Fricek ho o mnoho let později při náhodném setkání ubije.
Olga – dcera téže rodiny. S Frickem se toulají po tom, co beze stopy zmizí Žak.
Jazykové prostředky a stylistika
Ve vyprávění je použit spisovný jazyk. Přímé řeči jsou však provedeny hovorovou češtinou, jsou zde i patrné náznaky severovýchodočeského nářečí.
Povídky jsou psány er-formou, pojetí času je chronologické.
Vypravěč je pouhým přihlížejícím, do děje nezasahuje, jen o něm podává informace.
Dějová linie
Povídka první - Jozka, Forko a Paulína
Jozka je právě propuštěn z vězení, kde si odpykával trest za potulku, jenže mu nezbývá nic jiného, než se zase začít toulat. V jakési hospodě potkává tuláka Forka a zanedlouho se seznámí i s tulačkou Paulínou, se kterou stráví noc. Povídka spíše podává svědectví o tuláctví, než aby nabízela napínavý děj.
Povídka druhá – Rasík a pes
Rasík putuje ode vsi ke vsi se svou ženou, až jednoho dne je postřelen bohatým lovcem, jenž mu vyplatí bolestné a daruje mu dogu. Rasík si na psovi neustále vylévá veškerou svou zlost, jenže když mu zemře žena, zjišťuje, že pes by mohl být jeho přítel. Kdyby o to ovšem ještě stál… V povídce je čtenář konfrontován s pro nás nepochopitelnými situacemi, např. odmítnutí důstojného pohřbení tulačky a její následné zakopání do země v lese.
Povídka třetí – Bratr Žak
Otec alkoholik, matka mrtvá, dcera Olga, mladší syn Fricek a starší syn Žak. To jsou členové cirkusácké rodiny žijící v malé zelené maringotce. Na toulkách je doprovází jejich zvířata – kůň, kozel a pudl Romulus. Po matčině smrti převezme vedení rodiny starší syn Žak, protože otec pije a není jakéhokoli vůdcovství schopen. Žak je pevnější, neústupný a jde si za svým cílem.
Při jednom vystoupení se stane něco, co rodinu ohromně poznamená – na Fricka zaútočí místní kluk prakem a Fricek se s ním pere. Cirkusácká rodina je nakonec potrestaná tak, že musí všem vrátit vstupné a odjet z města. Otec Fricka zbije skoro do bezvědomí, protože si myslí, že to zapříčinil on. Když se do tohoto města za čas rodina vrátí, potká se Fricek s Josefem Havránkem, s viníkem oné rvačky, v hospodě, kam si Fricek s Olgou přišli vydělat, aby netrpěli hlady. Fricek se s Havránkem znova popere, skončí však se zlomeným nosem a jizvou na obličeji, což mu zcela zkazí jeho hezkou a pro diváky přitažlivou tvář. Fricek se zařekne, že Havránka zabije, jestli ho ještě potká.
Přijde zimní období, které je pro rodinu těžké, protože žije z úspor a z výdělku z měsíců letních. Zásoby a úspory jsou malé a rychle se tenčí. Žak proto vymýší neustále nová neokoukaná čísla, aby o ně lidé měli zájem. Na svých cestách jednou potkají cirkusový spolek, ke kterému se nakonec přidají a se kterým se mají docela dobře. Dostávají výplatu. Žak celý cirkus prakticky vede, protože většina jeho původního osazenstva je zatčena při hospodské rvačce. Tuto společnost ale stejně postupem času opustí, poněvadž mají pocit, že s ní ztrácí svou svobodu.
Po tom, co se znova osamostatní, se jim vede ještě hůř než před nástupem ke společnosti. Žak odjede do Německa prověřit nabídku, aby se k cirkusu opět přidali, ale do Čech už se nikdy nevrátí. Olga, Fricek a jejich otec už jen bezcílně bloudí krajem, utrácí zbytky úspor, postupně jim zemřou zvířata a otec se upije k smrti. Fricek s Olgou sami vystupovat nemohou, proto se zbaví maringotky a koně prodají do řeznictví. Sourozenci se společně už jen toulají a Fricek se znovu střetne s Josefem Havránkem, kterého zabije, jak si předsevzal. Pro nedostatek důkazů ale není ani usvědčen.
Další díla autora
