• Magazín
  • Čtenářský deník
  • Maturitní otázky
    • Magazín
    • Čtenářský deník
    • Maturitní otázky

Země bez jména

Ivan Olbracht
13. prosince 2013 Petr Šrajer

Země bez jména (1932) je první sbírka reportáží, pomocí kterých seznamoval Ivan Olbracht Čechy s dosud opomíjenou Zakarpatské Ukrajiny. S tímto místem je svázány jeho největší literární úspěchy: Golet v údolí a Nikola Šuhaj loupežník.

O autorovi

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, se narodil 6. ledna 1882 v Semilech. Jeho otec byl známý spisovatel Antal Stašek, po kterém Ivan podědil socialistické politické smýšlení.

Proto se po nedokončených studiích práv vrhl na psaní pro Dělnické listy a později pro Práva lidu. Po vstupu do KSČ v roce 1921 psal také pro Rudé právo. Za své levicové myšlenky skončil za první republiky dvakrát ve vězení. V roce 1929 ale na protest proti novému vedení strany z KSČ odešel. S ním stranu opustila také jeho manželka, Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura a tři další spisovatelé.

Jeho nejsilnější literární období nastalo ve třicátých letech, kdy pro sebe objevil Zakarpatskou Ukrajinu, se kterou je spojeno několik jeho děl. Nejznámější z nich je kniha Nikola Šuhaj Loupežník, podle které byl napsán úspěšný muzikál Balada pro banditu.

Ivan Olbracht zemřel v Praze 30. prosince 1952. V roce 1947 mu byl udělen titul národní umělec.

Charakteristika díla

Jedná se o sbírku reportáží o Zakarpatské Ukrajině.

Kniha je rozdělena do čtyř částí: Vesnice jedenáctého století, Ti, o kterých tu nebylo dříve slýcháváno, Židé a Boj o kulturu a jazyk.

Na Zakarpatskou Ukrajinu se Olbracht dostal dílem náhody, ale obyvatelé a příroda na tomto území ho natolik okouzlily, že zde dlouho pobýval a do zdejšího kraje zasadil děj několika svých knih.

Zemí bez jména a jejími literárními následovníky zvýšil Olbracht mohutně zájem o, do té doby opomíjenou, Zakarpatskou Ukrajinu. Jeho stopy jsou dodnes patrné nejen v Koločavě, se kterou je spojen příběh zbojníka Nikoly Šuhaje.

Sbírka byla později doplněna o další práce a byla vydána pod názvem Hory a staletí (1935).

Jazykové prostředky a stylistika

Autor se snaží o co nejdůkladnější charakteristiku obyvatelstva a života na Zakarpatské Ukrajině. Jazyk knihy je spisovný.

Dějová linie

Vesnice jedenáctého století

Líčení tvrdého života chudých obyvatel Podkarpatské Rusi a přirovnání ke středověku.

Ti, o kterých tu nebylo dříve slýcháváno

Vliv Čechů na obyvatele Zakarpatské Ukrajiny. Díky Čechům se život zde zhoršuje. Berou totiž práci Rusínům, původním obyvatelům, a staví se do role kolonizátorů.

Židé

Popis života židů na Ukrajině. Po zavedení bank přišli židé o svou živnost a kvůli malým výdělkům ostatních obyvatel nevydělávají ani židovské obchody. Při psaní využil Olbracht zážitky z pobytu u jedné z ukrajinských židovských rodin.

Boj o kulturu a jazyk

Olbracht se zaobírá historií Rusínů a podporuje je v boji o svou národnost i kulturu. Jako povzbuzení pro Rusíny zmiňuje ukrajinské myslitele a intelektuály. Olbracht totiž dospěl k názoru, že Rusíni patří mezi ukrajinské národy.

Udělej nám radost a sdílej dál!<br>Email this to someone
email
Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Další díla autora
  • Povídky
    • Golet v údolí
    • O zlých samotářích
  • Romány
    • Anna proletářka
    • Podivuhodné přátelství herce Jesenia
    • Žalář nejtemnější
    • Dobyvatel
    • Nikola Šuhaj loupežník
  • Sbírky povídek
    • Země bez jména
    • Hory a staletí
    • Ze starých letopisů
Komentáře



© Akademos, a.s. Všechna práva vyhrazena. Další projekty: ZOO Magazín | Efektivní Učení | Logické Myšlení | Nejlepší online hry | Muž v zástěře – kuchařka nejen pro muže