Povídková kniha Golet v údolí českého spisovatele Ivana Olbrachta byla poprvé vydána v roce 1937. Trojice povídek líčí život tehdejších židovských obyvatel Podkarpatské Rusi.
O autorovi
Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, se narodil 6. ledna 1882 v Semilech. Jeho otec byl známý spisovatel Antal Stašek, po kterém Ivan podědil socialistické politické smýšlení.
Proto se po nedokončených studiích práv vrhl na psaní pro Dělnické listy a později pro Práva lidu. Po vstupu do KSČ v roce 1921 psal také pro Rudé právo. Za své levicové myšlenky skončil za první republiky dvakrát ve vězení. V roce 1929 ale na protest proti novému vedení strany z KSČ odešel. S ním stranu opustila také jeho manželka, Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura a tři další spisovatelé.
Jeho nejsilnější literární období nastalo ve třicátých letech, kdy pro sebe objevil Zakarpatskou Ukrajinu, se kterou je spojeno několik jeho děl. Nejznámější z nich je kniha Nikola Šuhaj Loupežník, podle které byl napsán úspěšný muzikál Balada pro banditu.
Ivan Olbracht zemřel v Praze 30. prosince 1952. V roce 1947 mu byl udělen titul národní umělec.
Charakteristika díla
Kniha obsahuje tři povídky: Zázrak s Julčou, Událost v Mikve, O smutných očích Hany Karadžičové. Jejich námětem je život židovské části obyvatelstva Podkarpatské Rusi.
Olbracht věrně popisuje život obyvatel, se kterými se osobně mnohokrát setkal a jejichž život tedy dobře znal.
Slovo Golet, uvedené v názvu knihy, vychází z hebrejštiny, kde znamená exil. Spisovatel tímto slovem označuje židovskou vesnici, ve které se povídky odehrávají.
Na motivy knihy byl v roce 1995 natočen stejnojmenný film. Povídka O smutných očích Hany Karadžičové byla zfilmována o čtyři roky později Karlem Kachyňou pod názvem Hanele.
Ústřední postavy knihy
Zázrak s Julčou
Bajnyš Zisovič - vychytralý chudý žid, který se snaží uživit sebe a svou rodinu.
Událost v Mikve
Pinches Jakubovič - židovský krejčí, který se bojí své manželky natolik, že kvůli ní způsobí závadu na židovských lázních (mikve)
Brana Jakubovičová - Penchova přísná a energická žena.
O smutných očích Hany Karadžičové
Hanele - mladá dívka, toužící po útěku z rodné Polany.
Ivo Karadžič - žid, který se vzdal své víry. Miloval Hanele.
Jazykové prostředky a stylistika
Kniha je psaná v er-formě. Její jazyk je spisovný.
Dějová linie
Zázrak s Julčou
Bajnyš Zisovič je chudý žid, který musí živit manželku a osm dětí. Snaží se žebrat po obchodech, ale ta trocha jídla děti od hladu nezachrání. Bajnyš přesto věří v zázrak, protože Hospodin nemůže nechat žida zemřít.
K onomu zázraku dojde hned další den, kdy Bajnyš potká pár turistů. Oba jsou unavení a proto shánějí koně. Bajnyš je dovede k sobě domů a nabídne jim svou starou a nevzhlednou herku Julču. Turisté se zvířeti sice smáli, ale chudákovi Bajnyšovi za něj dali chléb a nějaké peníze. Další si vysloužil tím, že muže a ženu, která seděla na Julče, dovedl do nejbližšího města.
Bajnyš i jeho rodina byli tedy zachráněni od smrti hladem.
Událost v Mikve
Povídka je založená na židovské tradici. Každý muž se musí každý pátek očistit v lázních/mikvi. Očista se týká také žen, které ji musí podstoupit vždy čtrnáct dní po menstruaci. Během těchto čtrnácti dnů jsou nečisté a nesmí mít kontakt s muži.
Tohoto zvyku využije židovský krejčí Pinches Jakubovič, který má strach ze své ženy a odmítá plnit manželské povinnosti. Porouchá proto lázně, díky čemuž zůstává jeho manželka nečistá až do jejich opravy. Ta se neustále prodlužuje, protože ves čeká na příchod rabína, který je zpomalený díky hledání herky Julči žida Bajnyše.
Po opětovném zprovoznění lázní se u nich ihned objeví Pinchova žena Brana a správci lázní dojde, že za poruchou stál právě její manžel.
O smutných očích Hany Karadžičové
Hanele chce opustit svůj dosavadní domov v Podkarpatské Rusi. Její rodina se ocitla na mizině a kromě toho ji neustále otravuje jeden židovský mladík z vesnice. Odstěhuje se tedy do Ostravy, kde byla v té době založena tzv. hachšara, která slibovala odcestování do Palestiny.
Hanele se v Ostravě velmi líbilo. Našla si zde práci a dokonce také přítele: Ivo Karadžiče. Až po několika schůzkách se jí tento obchodník přizná, že se vzdal své víry a že již není židem. Hanelu tato informace zaskočí, ale Iva přesto stále miluje a dokonce souhlasí i se svatbou. K té je potřeba souhlas rodičů a proto se pár vydává do Polany, kde žije Hanelina rodina.
Ta nejdříve proti sňatku nic nemá, protože Ivo se vzdává jakéhokoliv věna. Problémy ale přijdou, když rodina zjistí, že Ivo již není žid. Proti sňatku se vzbouří celá vesnice a situaci zachrání až četníci, díky kterým se Ivo s Hanelou dostanou zpět do Ostravy. Ta má ale od té doby smutné oči. Vzdala se totiž také své víry.
Další díla autora
