Země bez jména (1932) je první sbírka reportáží, pomocí kterých seznamoval Ivan Olbracht Čechy s dosud opomíjenou Zakarpatské Ukrajiny. S tímto místem je svázány jeho největší literární úspěchy: Golet v údolí a Nikola Šuhaj loupežník.
O autorovi
Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, se narodil 6. ledna 1882 v Semilech. Jeho otec byl známý spisovatel Antal Stašek, po kterém Ivan podědil socialistické politické smýšlení.
Proto se po nedokončených studiích práv vrhl na psaní pro Dělnické listy a později pro Práva lidu. Po vstupu do KSČ v roce 1921 psal také pro Rudé právo. Za své levicové myšlenky skončil za první republiky dvakrát ve vězení. V roce 1929 ale na protest proti novému vedení strany z KSČ odešel. S ním stranu opustila také jeho manželka, Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura a tři další spisovatelé.
Jeho nejsilnější literární období nastalo ve třicátých letech, kdy pro sebe objevil Zakarpatskou Ukrajinu, se kterou je spojeno několik jeho děl. Nejznámější z nich je kniha Nikola Šuhaj Loupežník, podle které byl napsán úspěšný muzikál Balada pro banditu.
Ivan Olbracht zemřel v Praze 30. prosince 1952. V roce 1947 mu byl udělen titul národní umělec.
Charakteristika díla
Jedná se o sbírku reportáží o Zakarpatské Ukrajině.
Kniha je rozdělena do čtyř částí: Vesnice jedenáctého století, Ti, o kterých tu nebylo dříve slýcháváno, Židé a Boj o kulturu a jazyk.
Na Zakarpatskou Ukrajinu se Olbracht dostal dílem náhody, ale obyvatelé a příroda na tomto území ho natolik okouzlily, že zde dlouho pobýval a do zdejšího kraje zasadil děj několika svých knih.
Zemí bez jména a jejími literárními následovníky zvýšil Olbracht mohutně zájem o, do té doby opomíjenou, Zakarpatskou Ukrajinu. Jeho stopy jsou dodnes patrné nejen v Koločavě, se kterou je spojen příběh zbojníka Nikoly Šuhaje.
Sbírka byla později doplněna o další práce a byla vydána pod názvem Hory a staletí (1935).
Jazykové prostředky a stylistika
Autor se snaží o co nejdůkladnější charakteristiku obyvatelstva a života na Zakarpatské Ukrajině. Jazyk knihy je spisovný.
Dějová linie
Vesnice jedenáctého století
Líčení tvrdého života chudých obyvatel Podkarpatské Rusi a přirovnání ke středověku.
Ti, o kterých tu nebylo dříve slýcháváno
Vliv Čechů na obyvatele Zakarpatské Ukrajiny. Díky Čechům se život zde zhoršuje. Berou totiž práci Rusínům, původním obyvatelům, a staví se do role kolonizátorů.
Židé
Popis života židů na Ukrajině. Po zavedení bank přišli židé o svou živnost a kvůli malým výdělkům ostatních obyvatel nevydělávají ani židovské obchody. Při psaní využil Olbracht zážitky z pobytu u jedné z ukrajinských židovských rodin.
Boj o kulturu a jazyk
Olbracht se zaobírá historií Rusínů a podporuje je v boji o svou národnost i kulturu. Jako povzbuzení pro Rusíny zmiňuje ukrajinské myslitele a intelektuály. Olbracht totiž dospěl k názoru, že Rusíni patří mezi ukrajinské národy.
Další díla autora
