Kniha Hory a staletí z roku 1935 je přepracovaná verze Olbrachtovy starší knihy Země bez jména. Hory a staletí je doplněná o další reportáže a informace, kterými dotváří kompletní obraz Podkarpatské Rusi.
O autorovi
Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, se narodil 6. ledna 1882 v Semilech. Jeho otec byl známý spisovatel Antal Stašek, po kterém Ivan podědil socialistické politické smýšlení.
Proto se po nedokončených studiích práv vrhl na psaní pro Dělnické listy a později pro Práva lidu. Po vstupu do KSČ v roce 1921 psal také pro Rudé právo. Za své levicové myšlenky skončil za první republiky dvakrát ve vězení. V roce 1929 ale na protest proti novému vedení strany z KSČ odešel. S ním stranu opustila také jeho manželka, Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura a tři další spisovatelé.
Jeho nejsilnější literární období nastalo ve třicátých letech, kdy pro sebe objevil Zakarpatskou Ukrajinu, se kterou je spojeno několik jeho děl. Nejznámější z nich je kniha Nikola Šuhaj Loupežník, podle které byl napsán úspěšný muzikál Balada pro banditu.
Ivan Olbracht zemřel v Praze 30. prosince 1952. V roce 1947 mu byl udělen titul národní umělec.
Charakteristika díla
Kniha se skládá z reportáží ze Podkarpatské Rusi. Spisovatel se zaměřil především na její obyvatele, Rusíny.
Kniha obsahuje reportáže z knihy Země bez jména, ale je doplněná ještě o několik dalších prací, napsaných roku 1934. Rozrostla se tedy na deset kapitol.
Spisovatel strávil v Podkarpatské Rusi poměrně dlouhý čas a při psaní tedy čerpal z vlastních zážitků a z rozmluv s Rusíny.
Ivan Olbracht dokázal svými knihami Podkarpatskou Rus neskutečně zpopularizovat a to i přesto, že v Horách a staletích český národ moc nešetřil. Na Podkarpatskou Rus totiž přinesl zbytečnou byrokracii, zosobněnou také četníky a notáři. Rusíny líčí Olbracht jako prosté pastevce, jejichž život se neliší od života člověka ve středověku.
Neexistuje zde vzdělání a již tak chudí obyvatelé jsou obíráni bankami a vychytralými zaměstnavately a vládnoucí agrární stranou. V Horách a staletích nezapomíná Olbracht ani na svého nejslavnějšího hrdinu, Nikolu Šuhaje, kterému je zde jedna kapitola věnována.
Jazykové prostředky a stylistika
Kniha je psaná spisovným jazykem v er-formě. Autor ke svým reportážím přidává také lidovou poezii Zakarpatské Ukrajiny. Kniha je psaná ve formě reportáží, které byly v době vydání velmi populární (npř. Egon Erwin Kisch).
Další díla autora