• Magazín
  • Čtenářský deník
  • Maturitní otázky
    • Magazín
    • Čtenářský deník
    • Maturitní otázky

Nikola Šuhaj loupežník

Ivan Olbracht
31. července 2011 Tereza Sýkorová

Zřejmě nejznámější román Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník se odehrává za 1. světové války na Zakarpatské Rusi, která v té době patřila Československu. Hlavní postava Nikoly Šuhaje je pudový a vášnivý mladík, vojenský zběh a zbojník. Kniha popisuje krásnou přírodu na Zakarpatské Rusi i nuzný život tamějších obyvatel. Olbracht ji napsal v roce 1933.

O autorovi

Spisovatel a novinář Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, se narodil v roce 1882. Jeho otec byl známý, socialismem ovlivněný spisovatel Antal Stašek.

Olbracht studoval v Praze a Berlíně filozofii a právo, ale studia nedokončil. Podobně jako otec byl levicového smýšlení, od roku 1905 pracoval jako redaktor Dělnických listů, později Práva lidu. Se vstupem do KSČ ve 20. letech se stal komunistickým novinářem, psal především do Rudého práva. Za své revoluční leicové názory byl během první republiky dvakrát ve vězení. V roce 1929 ovšem ze strany odešel, protože nesouhlasil s jejím novým vedením a směřováním.

Ve 30. letech byla jeho největším zájmem Podkarpatská Rus. Tento zaostalý kraj se snažil podporovat a taky jej studoval. Díla inspirovaná Podkarpatskou Rusí patří k Olbrachtovým nejzdařilejším.

Jeho manželkou byla komunistická politička a spisovatelka Helena Malířová.

Olbracht zemřel v roce 1952.

Charakteristika díla

Baladický román. Olbracht v něm spojuje realitu s legendami a mýtickými motivy. Epické části se střídají s lyrickými popisy přírody, nálada je pochmurná, konec tragický.

Olbrachtovi jde o vykreslenení Zakarpatské Rusi podle skutečnosti. Tato oblast byla tehdy nejchudší částá tehdejšího Československa. Češi tam byli místními vnímáni jako cizí element představující oficiální moc. Nikola je skutečná postava, Olbracht se s ním a jeho rodinou setkal při své návštěvě Zakarpatské Rusi.

Důležitým znakem románu je kontrast – na jedné straně stojí krása tamější přírody, na té druhé chudoba a bídný život místních. Román popisuje poměry na Zakarpatské Rusi, konfrontuje svět bohatých a chudých.

Kniha vyjadřuje touho po svobodě a spravedlnosti.

Děj se odehrává na Koločavě v letech 1914-1919.

Román je rozdělen na šest povídek – Kolitba nad Holatýnem, Koločava, Nikola Šuhaj, Oleksa Dovbuš, Eržika, Přátelé.

Ústřední postavy knihy

Nikola Šuhaj – Mladík ze Zakarpatské Rusi. Vášnivý, pudový. Miluje svobodu a dívku Eržiku. Pod tlakem okolností se z něj stal zbojník.

Eržika Dračová – Nikolova láska. Pro lásku k Nikolovi je schopná obětovat cokoliv. Pudová žena.

Jura Šuhaj – Nikolův mladší bratr. Primitivní, živočišný chlapec. Neustále nedůvěřivý a podezřívavý.

Jazykové prostředky a stylistika

Jazyk je spisovný, autor používá bohatou slovní zásobu. Jazyk je na vysoké umělecké úrovni.

Vyprávění je v er-formě. Vypravěč není součást děje, ale jasně stojí na straně Nikoly.

Dějová linie

Mladík ze Zakarpatské Rusi Nikola Šukaj s německým kamarádem dezertují v 1. sv. válce od uherského vojenského pluku a skrývají se v chýši u podivné Rusky a jejích dvou dcer. Žena oběma připraví lekvar, po jehož vypití budou nezranitelní kulkou. Za to ji chlapci slíbí, že se ožení s jejími nepěknými a hloupými dcerami. Když druhý den zjistí, že žena je čarodějnice, zabijí ji. Každý si pak jde po svém a Nikola se vrací do rodné Koločavy a k lásce Eržice. Jako vojenský zběh se ovšem musí dále skrývat v lesích v horách.

Po válce se Nikola a Eržika vezmou. Poválečná Koločava je v hrozném zmatku, velká chudoba promění řadu obyvatel ve zvířata – rabují židovské obchody (židé byli ti bohatí) a sesadí starostu. Nastolují nové pořádky. Četníci na vzbouřence vyšlou vojenskou eskortu. A tehdy se Nikola mění v legendu, obávaného loupežníka a zbojníka, který bohatým bere a chudým dává. A nikdy přitom, pokud to není nevyhnutelné, nikoho nezabije. V jeho bandě je i jeho mladší bratr Jura. Společně okrádají především bohaté židy a poštovní vozy. Získané zboží a peníze pak rozdávají lidem. Četníci se ho marně snaží chytit, a tak alespoň zajmou Eržiku a pronásledují a vyslýchají všechny, kteří s ním jen promluvili. Nikdo ale Nikolu nechce zradit. Jenže pak četníci společně se židy, kteří mají na Nikolu taky spadeno, vypíší tučnou odměnu za jeho hlavu. Peníze zlákají Nikolovy kumpány a ti ho zradí. Vlákají Nikolu do pasti a zabijí sekerou. Jura mu už nedokáže pomoci a sám umírá. Přesto se zrádci nakonec odměny nedočkají.

Eržika je nešťastná a těhotná. Znovu se vdá a porodí Nikolovu dceru Anču.

Nikola je pak pohřben na místním hřbitově v neoznačeném hrobě, jeho legenda ale dále přežívá v koločavských lesích.

Udělej nám radost a sdílej dál!<br>Email this to someone
email
Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Další díla autora
  • Povídky
    • Golet v údolí
    • O zlých samotářích
  • Romány
    • Anna proletářka
    • Podivuhodné přátelství herce Jesenia
    • Žalář nejtemnější
    • Dobyvatel
    • Nikola Šuhaj loupežník
  • Sbírky povídek
    • Země bez jména
    • Hory a staletí
    • Ze starých letopisů
Komentáře
Jiří Maleček
21. ledna 2014

Pěkné, až na tu hroznou 1. větu, že „děj se se odehrává za 1. světové války na Zakarpatské Rusi, která v té době patřila Československu“. Za 1.světové války nebylo žádné Československo, a tím méně mu mohla patřit Zakarpatská Rus. Ta byla k nově vzniklé Československé republice přičleněna v r.1919. Za války to bylo ještě Rakousko-Uhersko, a proto Nikola rukoval k uherskému pluku, ze kterého zběhl a skrýval se před četníky napřed uherskými, a pak teprve tam přišli ti českoslovenští. Jeho zbojnická „kariéra“ se pak odehrává v letech 1920-1921.

Nápravíková
05. srpna 2021

chci se dovědět víc o Eržice. V šedesátých letech byla ještě naživu. Dkuji

Přidat komentář



© Akademos, a.s. Všechna práva vyhrazena. Další projekty: ZOO Magazín | Efektivní Učení | Logické Myšlení | Nejlepší online hry | Muž v zástěře – kuchařka nejen pro muže