Podivuhodné přtelství herce Jesenia patří mezi psychologické romány Ivana Olbrachta. Kniha, vydaná roku 1919, stojí na vztahu dvou herců. Přestože charakterově jsou oba přesné opaky, vypěstují si mezi sebou dlouhotrvající přátelský vztah.
O autorovi
Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, se narodil 6. ledna 1882 v Semilech. Jeho otec byl známý spisovatel Antal Stašek, po kterém Ivan podědil socialistické politické smýšlení.
Proto se po nedokončených studiích práv vrhl na psaní pro Dělnické listy a později pro Práva lidu. Po vstupu do KSČ v roce 1921 psal také pro Rudé právo. Za své levicové myšlenky skončil za první republiky dvakrát ve vězení. V roce 1929 ale na protest proti novému vedení strany z KSČ odešel. S ním stranu opustila také jeho manželka, Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura a tři další spisovatelé.
Jeho nejsilnější literární období nastalo ve třicátých letech, kdy pro sebe objevil Zakarpatskou Ukrajinu, se kterou je spojeno několik jeho děl. Nejznámější z nich je kniha Nikola Šuhaj Loupežník, podle které byl napsán úspěšný muzikál Balada pro banditu.
Ivan Olbracht zemřel v Praze 30. prosince 1952. V roce 1947 mu byl udělen titul národní umělec.
Charakteristika díla
Děj knihy se odehrává před a v průběhu první světové války. Dějištěm je většinou Praha.
Kniha zkoumá složitý vztah dvou odlišných hereckých osobností, který všem přihlížejícím připadal velmi podivuhodný.
Dílo je protiválečné a ukazuje malichernost obyčejných lidských problémů ve srovnání s válkou.
Ústřední postavy knihy
Jiří Jesenius - mladý herec Národního divadla, pracovitý, spravedlivý, zásadový, ale bez přirozeného talentu.
Jan Veselý - Jeseniův objev, tulák, vrah, opilec a herec s charismatem a neuvěřitelným talentem.
Klárka - Jeseniova dlouholetá láska. Ona si ale vybrala Jana a k Jiřímu se vrátila až po Janově smrti. Neúspěšná zpěvačka.
Jazykové prostředky a stylistika
Kniha je psaná v er-formě. Jazyk díla je spisovný. Časté jsou přímé řeči a odkrývání myšlenkových pochodů hlavní postavy.
Dějová linie
Herec Národního divadla Jiří Jesenius vidí hrát na špatném vesnickém divadelním představení Jana Veselého. Jeho hraní vypadá jako chytré opovrhování uměním a Jesenius z něj nemůže odtrhnout oči. Oba muži se brzy spřátelí. Jesenius doporučí Jana Veselého, který před účinkováním s vesnickou divadelní společností nikdy divadlo nehrál, jednomu pražskému divadlu.
Téměř ihned se stane nejpopulárnějším hercem onoho divadla a brzy se stane Jeseniovým kolegou v divadle Národním. Společně tvoří velmi zvláštní pár, protože Jesenius je studovaný herec, který si dává záležet na svém kultivovaném vystupování na veřejnosti, zatímco Veselý je nestudovaný volnomyšlenkář, který má navíc slabost pro alkohol.
Jednou se v alkoholovém opojení Jeseniovi přizná, že jednou v podobném stavu zabil svou ženu. Toto tajemství přátelství obou mužů ještě utuží, ale v Jeseniovi to neustále hlodá a často o této příhodě přemýšlí.
Společný vztah naruší až Klárka, po které Jesenius již několik let touží. Z trucu totiž pletkaří s Veselým, který o jejím vztahu s Jeseniem nic netuší. Když se vše provalí, dává Jesenius větší vinu nespravedlivě právě Veselému. Ten se rozhodne pro odchod z Prahy do Ameriky.
V té době vypuká válka. Jesenius v Praze propadal depresím a proto se Veselý vrací a aby mu pozvedl náladu, udělá z něj pracovníka fiktivní špionážní služby. Jesenius ale na nešťastný podvod přijde a rozhodne se spáchat sebevraždu. Ve chvíli, kdy už byl plně odhodlán k provedení tohoto činu, blesklo mu myslí Janovo jméno a myšlenka na přítele jej od sebevraždy zachránila.
Přesně v té chvíli Jan Veselý umírá na ruské frontě. Z Jesenia je ale rázem nový člověk, protože do něj přejde hodně Veselého názorů a energie. Jesenius se nyní stává také novým a lepším hercem a vrací se k němu také Klárka, se kterou vychovají dítě její a Jana Veselého.
Další díla autora
